PRÁCE DĚTÍ ZE 3. TŘÍDY ČERVEN 2016

POTOPENÉ MĚSTO HRŮZY  –   Adam Waller

Jednoho dne vstali mrtví z hrobů a házeli dynamity po městě.

Jak je házeli, roztočili Zemi, až byla celá od vody. Pak se půlka země potopila. Už je tam potopená 222 milionů let. Jednoho dne se planety srovnaly od Slunce a Merkuru, namířily na zeměkouli. Slunce předávalo energii a Merkur vypálil sluneční paprsek na Zemi a udělal do Země díru velkou 1 metr. Je v ní 10 lidí se skafandry. Jeden kluk se jmenuje Kevin a rozhodl se zničit všechny živé mrtvé. Půjčil si raketomet a vyplaval na hladinu. Šel na hřbitov, ale raketomet zapomněl. Přišlo mu divné, proč leží před hrobem diamanty. Měl pocit, že je má vzít, tak je vzal a dal je do pytlíku. Seshora se spustily pytle s prachem a nic nebylo vidět. Byly slyšet podivné zvuky a Kevin ztratil pytlík s diamanty a utekl pryč, do starého města. Když mrtví házeli dynamit, v tomhle městě zůstaly zříceniny. Kevin tam našel zapalovač a tlustý klacek. Zapálil ho. Uviděl dům a šel tam. Našel tam omráčeného člověka. Pak plaval zpátky ke svým lidem a řekl jim, že viděl staré město. Chtěl, aby šli s nimi a oni souhlasili a šli. Tak šli stavět město a našli ty ztracené diamanty. Diamanty byly velké a mají hodnotu 2 milionů až 1 miliardy. Lidi z nich ale udělali diamantové krumpáče a zničili s nimi hroby živých mrtvých. Potom vybudovali nové město a našli způsob, jak zničit všechny mrtvé. Kevin vykopal díru a našel tam zdroj času. Stoupnul si na něj a portnul se do roku 1978. To bylo ještě všechno v pořádku. Měl štěstí, že měl s sebou lopatu. Šel kopat díru, kde našel zrezlý fleret, sadu granátů, rotačák a jako poslední atomovou bombu. Vrátil se zpátky a ukázal to ostatním. Někdo měl nápad: „Hodíme tu bombu do portálu monster.“ Tak teda šli zabít živá mrtvá monstra. Portálem se dostali na místo za dvě sekundy. O hodinu později našli portál mrtvých monster. Když tam byli, počítali do dvou. Raz. Dva!!!! Bouchlo to, třáslo to o zem a zničilo to všechna monstra. Kevin a ostatní nevyletěli do vzduchu, takže se portnuli do starého města. Jmenuje se staré, ale ve skutečnosti je nové, protože ho nově postavili.

Už je to sto let a od té doby je všechno v pořádku a lidi si tam vybudovali vlastní civilizaci.

 

Povídka Město zítřka – Adéla Rezková 

Bylo jednou město a to bylo tuze prapodivné. Bylo tak plné lidí, že se o tom dozvěděli i vědci a prohlásili město za zítřejší.

Ve městě bydlela mladá dívka, která žila jenom s babičkou. Jednou šla do parku a potkala tam další dívku. Netušila však, že dívka, kterou potkala, je robot. Dívka zaváhala a zeptala se jí:“Kdo jsi?“ Druhá dívka odpověděla: “Jmenuji se……….“, ale nedokončila větu. Dívka se zarazila: „Moment, ty  jsi……………………“. Náhle se ozvalo hlasité uíííí, uíííí. Dívka se tak polekala, až omdlela.

Druhý den ráno se probudila na obilném poli a přišlo jí to opravdu divné. Zvedla se ze země, byla jak omámená. V tom si všimla divné placky připnuté na tričku, měla tvar písmene T. Chtěla si jí sundat, ale něco jí říkalo, že by to neměla dělat. Náhle uslyšela: “Psst, ticho“ a vedle ní se objevila dívka – robot. „Něco nás pronásleduje“, řekla. Chvilku se nic nedělo a dívka se otázala, proč tady čekají tak dlouho, když v tom se vyřítil obrovský náklaďák. Když popojel, dívka uviděla něco, co ještě nikdy předtím neviděla, tolik úžasných věcí. Chtěla si na ně sáhnout, když v tom uslyšela z ampliónu nemilosrdnou zprávu: „Slyšte, slyšte, porouchala se budova číslo 602.“ Dívka běžela do budovy 602 a viděla tam dva neznámé muže, kteří jí řekli: „´Tvá kamarádka je mrtvá“. A pak jí také řekli, že náš svět vybuchne za 52 dní. Dívka nechápavě odvětila:„Za padesát dva dní, musíme něco udělat!“, vykřikla.

A od té doby se dívka snaží zachránit celý svět.

 

Povídka Dračí město – Alžběta Hlavsová

V dračím doupěti žil dračí král,  který  sežral  každého, kdo  se ukázal a nesplnil  úkol. Přišel plnit úkol dráček. Vtrhl do města a uviděl tam dráčka Kouzelníka. Šel za ním, potřeboval kouzelný prášek.  Kouzelník mu ho dal a dráček se vrátil na hrad. Drak šílel, naštval se a chtěl ho sežrat. Dráček ale utekl, král ho honil, až se vyčerpal a upadl k zemi. Dráček vyhrál a celé město se radovalo a oslavovalo. Ten dráček se chtěl stát králem, tak se stal.

Celé město jásalo a všichni byli rádi.

 

Povídka o městě Štěstí – Anna Khopová    

Město Štěstí bylo veliké a slavné. Bylo v něm všechno krásné, světlé, ale neživé. Každý, kdo do něj vstoupil, dostal zvláštní dar.

     Jednou do města Štěstí vstoupilo město Lásky. Město Lásky bylo všebarevné, pestré a hezké. Město Lásky dostalo zvláštním darem město Země. Město Země bylo prázdné. Jednoho dne šlo i město Země na návštěvu do města Štěstí. Když město Země došlo k městu Štěstí, nejdříve pozdravilo a pak se ho zeptalo: „Město Štěstí říká se, že kdo sem vstoupí, dostane zvláštní dar, a proč jsi mi ho ještě nedalo?“  Město štěstí odpovědělo: „Dávám ti tuto zvláštnost, dávám ti živé tvory, zvířata, lidi, rostliny, stromy, keře a vzduch.“ Ve městě Země najednou začala šumět voda, stromy a keře růst, lidé a zvířata žít, ptáci zpívat.

Město Země poděkovalo a pak se ještě zeptalo města Štěstí: „Kdo ti dal dar dávat městům dary?“ Město Štěstí odpovědělo: „Dostalo jsem tento dar od našeho vládce města Slunce.“ A město Země se ptalo: „Kde bydlíme?“ Město Štěstí odpovědělo: „Bydlíme ve městě Vesmíru“. Nakonec město Země šlo domů.

Jednoho dne se stalo, že město Štěstí se ztratilo. Ve městě Země a Lásky se přestalo žít dobře. Města Země a Lásky začala hledat město Štěstí, ale nemohla ho najít. Šla do místa, kde bylo město Štěstí a tam našla pergamen. Na pergamenu bylo napsáno: „Milé město Lásky a Země, rádo bych vám předalo moji vládu“. Pokud odpovíte Ne, budu tady navěky a lidé budou chtít dostávat pořád více a více, až by nakonec byli chamtiví a vedlo by to ke konci lidstva. Pokud odpovíte Ano, moje štěstí potká každého alespoň jednou za rok. Města Země a Lásky souhlasila.

A proto my lidé jsme na světě a máme se rádi a milujeme se. A nejméně jednou za rok máme my lidé velkou radost.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Souhlasím

Váš e-mail byl odeslán

Zavřít

Děkujeme

Váš e-mail jsme uložili do naší databáze.

Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít