27.1.
2019
SHALOM CHAVERIM - divadelní představení

Shalom chaverim v Bratrské - ohlédnutí za naším divadlem a projektem multikulturní výchovy

 

Milí diváci, herci a spolutvůrci divadelní inscenace Shalom chaverim,

posílám vám tradiční poděkování a reportáž o průběhu a výsledku naší několikaměsíční společné práce, která tentokrát skončila až v lednu.

Jak jste se mohli dočíst v programu, příprava a realizace vánočního divadla Bratrské školy byla v roce 2018 součástí projektu „Inkluze a multikulturní výchova“, který je spolufinancován Evropskou unií. Hra se proto musela týkat prolínání světových kultur, nebo seznámení s kulturními zvyklostmi, které se liší od těch „typicky českých“.

Když jsem přemýšlel, jak si mám s takovým zadáním poradit, vzpomněl jsem si, jak silně a podmanivě na mě působí atmosféra židovských písní a tanců, výtvarný dojem z artefaktů židovských domácností a muzeí, četba o židovských tradicích a svátcích, prostředí židovských synagog a hřbitovů, obrazy Marca Chagalla a taky židovské příběhy, pohádky, bajky, pověsti a legendy z knihy Osm světel, kterou jsem kdysi dostal od svých rodičů.

Nejsem znalec židovské kultury, ale intenzivně vnímám, že mě vždycky dokázala oslovit, zaujmout a přitahovat nejen svou tajemností a zvláštní krásou, ale i pohnutými osudy lidí, kteří - spojeni právě a jen svou kulturou - žili a často trpěli v mnoha zemích světa. I u nás, mezi Čechy. Žijeme se Židy v těsném sousedství už přes tisíc let, mnozí (včetně mě) máme hebrejské křestní jméno, a přesto toho o judaismu většinou víme tak málo. Proto by takový projekt multikulturní výchovy mohl být příležitostí to aspoň trochu změnit.

K seznámení našich dětí s odlišnou kulturou jsem použil nejen židovské příběhy, písně a tance, ale i svátek Chanuka, který Židé každoročně slaví přibližně v době křesťanského Adventu. To dobře souznělo s tradicí, že naše škola hrává své divadlo těsně před Vánocemi. Samotný průběh oslav Chanuky se dokonce v mnohém nápadně podobá vánočním svátkům – i proto je to údajně nejoblíbenější svátek židovských dětí.

Příběhy z knihy Leo Pavláta jsem se snažil vybrat tak, aby v nich nešlo jen o poznávání judaismu, ale především o nadčasové, všeobecně lidské hodnoty. Chtěl jsem také, aby každý příběh pocházel z některé země či oblasti, kde Židé žili a žijí – od Izraele, přes Osmanskou říši a Španělsko až po Ukrajinu. Nechtěl jsem vynechat ani území Čech. Místo nejznámějších příběhů o pražských Židech (Jak rabi Löw stvořil golema a Pinkas a hrabě) z Osmi světel jsem ale vybral vyprávění O rabínu LandauoviPražských pověstí od Václava Cibuly, které se dobře hodilo k tradiční chanukové hře drejdl. Příběh o zpívajícím muži jménem Dove, který nečekaně zbohatl a opět zchudl, je jidiš píseň Shprayz ikh mir, kterou česky otextoval a se svou kapelou Klec zpíval Martin Šmíd.

Osm příběhů – osm světel na chanukovém svícnu -  mělo dětem i divákům přiblížit tradiční způsob života Židů a zvyky, které se pojí s Chanukou. Věnovali jsme pozornost i významným postavám a událostem z židovských dějin, jako je osobnost krále Šalomouna a stavba jeho slavného chrámu, nebo téma holocaustu. Tomu se při setkání s židovskou kulturou těžko můžeme vyhnout, ale nechtěl jsem se do jeho interpretace pouštět hlouběji, už proto, že naše vánoční divadlo má divákům nabídnout především radostnou a přívětivou atmosféru. Z toho důvodu se také osudy našich hrdinů vztahovaly k obsahu židovského pozdravu Shalom (viz přiložený text divadelního programu), který se stal i názvem a hlavním scénografickým motivem naší hry.

Situací, z kterých jsem měl při přípravě divadla radost, bylo i tentokrát hodně.

Třeba hned úvodní povídání s dětmi, kdy jsme si ujasnili, co to je kultura, které kulturní skupiny s námi v České republice žijí a co víme o židech a jejich zvycích. Děti téma zaujalo a hned po skončení setkání přicházely říkat, které postavy by chtěly hrát.

Každý rok máme ve škole pro divadlo jinou hereckou konstelaci. Tři hlavní herci z loňského Labyrintu světa, kteří byli ochotní a schopní táhnout celé představení a zapamatovat si velké množství textu, Bratrskou školu v červnu opustili. To ale znamenalo novou příležitost pro spoustu dalších zájemců o výraznější role. Těch bylo ve hře Shalom chaverim mnoho a jsem příjemně překvapený, kolik nových šikovných herců se nám ve škole objevilo.

Pro spoustu z nich byla naše hra první výraznější zkušeností s mluvením na jevišti. Zvládli to všichni velmi pěkně a statečně, bez trémy a také s pomocí sběrných mikrofonů, a hlavně paní ředitelky, která si ve volných chvílích brala herce do ředitelny i do sklepa, kde je vytrvale učila hlasitě a zřetelně mluvit. To pro mě znamenalo obrovskou pomoc.

Stejně jako v minulých letech nabízely během zkoušení své skvělé nápady i děti. Například snové scény v příběhu Vařená slepice a noční výjevy v příběhu o králi Šalomounovi si herci z velké části vymysleli sami.

Po zkušenosti s loňským úspěchem dospěláků na scéně jsem si přál, aby i letos naše divadlo obohatila postava, kterou by děti nemohly zahrát přesvědčivě. A Miloš Rejchrt se role židovského dědečka ujal báječně.

Po dvou letech opět byla součástí představení živá kapela. Skvěle v ní hráli členové našeho pedagogického sboru  - paní učitelka Dáša na kytaru a pan učitel Sam na mandolínu; rodiče – Anička Kotrbová-Rejchrtová na housle a pan Kocáb na piáno; a moje kamarádka Anička Kurková na saxofon.

Součástí projektu byla i výtvarná práce. V divadle jste si mohli všimnout výstavy obrazů inspirovaných Marcem Chagallem a ve scéně se židovskou školou veliké papírové plochy plné hebrejských písmen a židovských symbolů, které se děti s paní učitelkou Norou učily poznávat a výtvarně zachytit.

Za úspěšným dokončením naší práce stojí samozřejmě mnoho lidí, kteří nám různým způsobem pomáhali. Paní hospodářka Jana jako nápověda a asistentka režie, pan Husar, který mi pomáhal s kompletací výtvarných prvků, přestože jeho syn Sebastian už k nám do školy nechodí, paní učitelka Nora jako výtvarnice, Šárka jako učitelka tance, Marcela jako nápadité a kritické „vnější oko“, Vladimír jako vynalézavý technik, Miloš Rejchrt jako hudební korepetitor, můj kamarád Karel Tomas jako střihač zvukových nahrávek, paní ředitelka s paní zástupkyní jako schopné produkční, mnozí rodiče, kteří přinesli z domova spoustu rekvizit a kostýmních doplňků nejen pro své děti, a samozřejmě celý pedagogický sbor, který byl na velkých zkouškách i v divadle celou dobu dětem i mně ku pomoci.

Děkuji panu faráři Kolářovi za půjčení prostor kostela U Jákobova žebříku, kde jsme mohli zkoušet, pánům z televize, kteří nám opět pořídili videozáznam a přivedli s sebou i kolegu zvukaře, aby bylo představení v divadle lépe slyšet, personálu Salesiánského divadla, a také vám všem divákům za pomoc a podporu!

Představení dopadlo až na pár drobných nedostatků nad očekávání dobře. Bylo ze všech čtyř divadel, která jsem v Bratrské škole s dětmi vytvářel, asi nejnáročnější - jak pro herce tak i na diváckou pozornost. To se projevilo především při lednové repríze pro školy.

Jsem rád, že jsme reprízu stejně jako v předchozím roce odehráli, protože je to pro naše děti bez pochyby silná a zajímavá zkušenost, která ke hraní divadla patří. Děti hrály stejně jako v prosinci naplno a s nadšením, překonaly trému před cizím publikem a projevily obrovskou schopnost soustředění, ukázněnosti a umění spolupracovat. Děkuju jim za to a mrzí mě, že to bohužel nelze říci o všech lidech v hledišti. Při premiéře některé maminky i přes opakované prosby a vysvětlování přišly na představení s malými dětmi (miminky a batolaty), které nejenže z divadla ještě nemohly mít vůbec žádný zážitek, ale svou hlasitou přítomností naopak výrazně rušily snahu našich nezkušených herců. Vzhledem k tomu, že se divadlo pro všechny natáčí, nedokážu tento nedostatek ohleduplnosti pochopit. Stejné zklamání mi přineslo i chování některých školních dětí a učitelů při repríze. Dospělý, který přivede děti na divadelní představení a nedokáže, nebo nechce zajistit, aby se chovaly tak, jak je v naší kultuře zatím ještě považováno za běžné a slušné, by si měl návštěvu divadla raději rozmyslet.

Příjemným závěrem našeho projektu bylo setkání s panem Radkem Hejretem – znalcem judaismu, který nejprve jako odborník přečetl a připomínkoval scénář hry. V lednu přišel do školy na besedu, kde s dětmi velmi poutavým způsobem shrnul a doplnil jejich poznatky o judaismu. Děti toho věděly opravdu hodně a téma je zajímalo do hloubky. To myslím znamená, že projekt byl úspěšný, a mám z toho velikou radost. Na konci setkání se děti ve skupinách pustily do stavby chanukových svícnů z lega, a když jsem viděl výsledky jejich šikovnosti a invence, musel jsem bez přehánění žasnout. Byly prostě fantastické. Proto moc děkuji Martě Paskové, že Radka pro naši školu objevila.

Daniel Razím

 

 

SHALOM CHAVERIM - Osm chanukových světel

v divadelním představení Bratrské školy 2018

 

Milí diváci,

dnes večer se vy – naši nejbližší, ať už příbuzní, nebo kamarádi - stanete našimi hosty. Sejdeme se ve velikém bytě, kde se odehrává osmidenní židovský svátek Chanuka, každoročně oslavovaný v adventním nebo vánočním čase. Chanuka je oblíbený svátek židovských dětí. Při rodinných setkáních, plných zpěvu, tance, modliteb a radosti z dobrého jídla a pití, se také vypravují příběhy. Máme jich pro vás připraveno osm - stejně jako je ramen na chanukovém svícnu. Pro české čtenáře je převyprávěli Leo Pavlát v knize Osm světel a Václav Cibula v Pražských pověstech.

Židovské příběhy, pohádky, bajky a legendy bývají o zbožnosti, hledání dobra a úctě k vědění. Důležitý je v nich i humor a umění smát se sám sobě. To je předpokladem moudrosti. Jsou to ale příběhy především nadčasové a všeobecně lidské, bez ohledu na národnost či náboženství jejich hrdinů. Ty, které vám chceme nabídnout, spojuje chanukové heslo „stal se tam veliký zázrak“ a také význam židovského pozdravu „shalom“. Hrdinové našich příběhů zažívají svůj osobní šalom.

Wikipedie nám říká: Šalom, hebrejsky שָׁלוֹם‎‎ (obvykle se překládá jako „mír“ či „pokoj“), je výraz, který se v židovském prostředí používá k pozdravu a zároveň k označení ideálního stavu pro život. Samotné hebrejské slovo šalom vyjadřuje mnohem více než pouhou nepřítomnost války – je totiž souhrnným označením zdraví, spokojenosti, spořádanosti, harmonie, klidu, pohody a neporušenosti. Podle Bible takovýto šalom zažíval člověk při svém stvoření, než upadl do hříchu a neshod. Proto šalom lze též definovat jako „znovunalezený mír“, neboť „znamená smíření mezi Bohem a lidmi, lidmi a přírodou, mezi lidmi a lidskými rodinami navzájem a také hluboký mír v lidském srdci – šalom je vděčná radost z uzdravení, z odpuštění, ze zachránění“.

Přeji vám za všechny děti a dospělé z Bratrské školy příjemnou podívanou, šťastné a veselé vánoční svátky 2018 a do nového roku co nejčastěji zažívaný pocit, který by se dal nazvat slovem „šalom“!

 

Daniel Razím

 

Shalom chaverim

 

Shalom chaverim, shalom chaverim

Shalom, shalom

Lehitraot, lehitraot,

shalom, shalom

 

Goodbye my friends, be safe my friends

Have peace, have peace

Till we meet again, till we meet again,

have peace, have peace

 

Sevivon sov sov sov

 

Sevivon sov sov sov

Chanuka hu chag tov

Chanuka hu chag tov

Sevivon sov sov sov

 

Chag simcha hu la – am

Nes gadol haja sham

Nes gadol haja sham

Chag simcha hu la – am

 

Sevivon spin and turn

While the Chanuka candles burn

What a beautiful holiday

Let’s all eat and dance and play

 

Tell the story chant the prayers

A great miracle happened there

It’s the festival of lights

We’ll be spinning for all eight nights

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Souhlasím

Váš e-mail byl odeslán

Zavřít

Děkujeme

Váš e-mail jsme uložili do naší databáze.

Zavřít

Odhlášeno

Novinky již nebudete dostávat. Kdykoliv se můžete znovu přihlásit.

Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít
Zavřít