14.11.
2020 Říjen u páťáků

Ač se nám tomu nechtělo věřit, bylo to tu zase. Jarní scénář s různými opatřeními kvůli koronavirové epidemii se začal pomalu opakovat. V září jsme se obávali, že neodjedeme na náš společný pobyt do Bělče nad Orlicí. A podařilo se. Ale po návratu z nádherného, bezstarostného pobytu v Bělči jsme se začali obávat, jak bude náš další školní život probíhat.

Na začátku října jsme měli naplánovanou exkurzy do pražské ZOO na téma Cesta kolem světa. Program měl probíhat s lektorem, ale bohužel už se projevila první protiepidemiologická opatření a výprava za zvířaty s lektorem se neuskutečnila. Nedalo se nic dělat, prošli jsme si zoologickou zahradu s naší paní asistentkou sami. I tak nás to potěšilo.

Uběhl první říjnový týden, začal druhý a školy se opět uzavřely. A my jsme se začali učit zase "na dálku". Tentokrát jsme se spojovali přes aplikaci Teams. A všichni. Každý den, matika, čeština a třikrát týdně ančtina. Sem tam trochu vlastivědy a přírodovědy. A odpoledne do našich domovů zavítala i naše paní vychovatelka Šárka. Někdy se nám vstávat nechtělo, někdy jsme byli rychle unavení, někdy někdo nevěděl, co se zrovna učíme, někdy se někdo odpojil a pak se zase rychle připojil. No, nebylo to vůbec jednoduché. Pro nikoho z nás, dětí ani pro učitele. Ale bylo fajn, že jsme se aspoň, i když jen přes monitory počítačů, společně viděli a slyšeli a mohli mezi sebou prohodit i pár slov jako ve škole o přestávce. A žádné společné vycházky, návštěvy divadel a muzeí, žádné kroužky, prostě nic.

Už se nemůžeme dočkat, až budeme moci zase chodit do školy a budeme moci být spolu, přímo. Možná jsme se takto na dálku i něco naučili, ale není to ono. Ve škole je to lepší, na tom jsme se shodli snad všichni.

Tak snad příští měsíc na shledanou ve škole.