Povídání za září

Jsou dny, kdy se čas jen tak pomaloučku vleče a jsou dny, kdy letí, jak splašený. Možná je to tím, že o prázdninách déle spíme nebo tím, že nic nemusíme, každopádně prázdninový čas se jen tak zatočí kolem chalupy a je pryč. Kdo má dobrou paměť, zůstanou mu vzpomínky, a kdo ne, tak si může psát prázdninový deník. Škoda, že jsem tento úkol nedala i sobě, dětem se deníky i prezentace moc povedly.

Na první den školy se vždy moc těšíme, na všechny spolužáky i dospěláky, co máme rádi, na slavnostní setkání při bohoslužbě i na naši třídu. První den jsme každého zvlášť v kruhu nejprve jménem přivítali zpátky v naší třídě, pak jsme si symbolicky malovali kamínek, tak, aby ostatní uhodli, kde jsme byli. Vypravili jsme se také na lov, naším úkolem bylo ulovit například někoho, kdo spal pod širákem, zažil venku bouřku, naučil se novou ruční práci či přečetl alespoň tři knihy. Pak jsme se hlásili a počítali, kolik z nás mělo podobný zážitek. Druhý den jsme na prázdninové povídání navázali u map naší republiky a Evropy, lepili jsme lístečky a dívali se, ke komu jsme to měli nejblíže. Vysypali jsme také naši krabičku přání na prázdniny a povídali si, jestli se nám přání vyplnila. A hlavně, četli jsme si v našich denících, prohlíželi fotky a dívali se na vtipné prezentace.

Hned první týden jsme se již tradičně vydali na Vyšehrátky, divadelní bojovku, která nás vždy vtáhne přímo do historie, tentokrát jsme se vypravili na cestu k úžasným vynálezcům. Další povedenou akcí byly Dožínky na Letné, kde jsme se dozvěděli mnoho od zkušených lesníků, chovatelů i pěstitelů a viděli spousty vzácných domácích zvířat a dokonce i závody poníků. Ve škole jsme si pak celá třída nejen zabubnovali ve velkém kruhu na bubny, ale hlavně pochopili, že bez soustředění a vzájemné ohleduplnosti prostě na překvapení nedojde. Také jsme u nás přivítali Šimona, velkého chovatele nejrůznějšího hmyzu, pavouků, žab, šneků, hadů, prostě všeho, čeho se mnozí v přírodě normálně bojíme, ale ve třídě si to s kamenným výrazem a hlavně bezpečně v krabičkách klidně prohlížíme. A aby toho nebylo málo, vypravili jsme se na první část z cyklu Hurá do opery, kde jsme si poslechli krásně zazpívanou, ale velmi zrychlenou verzi Rusalky a Prodané nevěsty.

K tomu všemu jsme se ale i učili, a začali jsme opravdu zhurta, jelikož jsme už čtvrťáci, a tak se nedivte i nějaké horší známce, kterou jsme už stihli dostat. Někteří z nás poněkud zapomněli spoustu věcí. A tak hurá do práce a do nového školního roku!