Májový čas s Nuláčky

Sotva jsme se oklepali po zápisech, byl tu začátek května a s ním, vedle prodloužených víkendů, přípravy na školu v přírodě. A byly, jako vždy, ve velkém stylu. Jen, aby jsme nic nezapomněli, aby bylo dost her a hraček a sportovního náčiní… a hlavně, ať nám přeje počasí. Ve dnech před odjezdem jsme sice s nuláčky pracovali v běžném režimu, ale naše hlavy už zaměstnávalo těšení. Na pobyt v přírodě jsme se ladili i při projektovém dni ,,Semínko“ , při kterém jsme se ve skupinkách věnovali různým činnostem a hrám tématicky vázaným k probouzení jarní přírody. A pak jsme jednoho rána konečně naskládali kufry do autobusů, zamávali dojatým maminkám a taťkům a vyrazili jsme do Žihle. Cesta utekla rychle bez problémů a my jsme se před polednem vylodili na místě. Sluníčko nám krásně svítilo a tak jsme se rychle zabydleli, naobědvali a po odpočinku jsme vyrazili na obhlídku celého objektu. A byli jsme nadšení, hřiště na fotbal, florbal, beach woleyballové hřiště s písečkem jako u moře, stoly na ping pong, klouzačky, průlezky, opičí dráha a hlavně…lesy, louky a příroda. A tak jsme si užívali vycházky do lesa, lesní a luční hry, stavby z přírodnin, učili jsme se orientovat v přírodě a pozorovali ji, sportovali jsme a dováděli na průlezkách. Trochu jsme se také učili, aby nám nezáviděli naši starší kamarádi-školáci, kteří se přece jenom věnovali učení víc než my. Zažili jsme spoustu společných akcí- karneval, sportovní den, noční bojovku v lese, společné zpívání, táborák a další. Ale hlavně jsme se něco nového dozvěděli a naučili jsme se být samostatnější. Počasí nás nezklamalo a tak jsme si školu v přírodě užili. Na zpáteční cestě jsme si udělali výlet do Koněpruských jeskyň. Byly moc hezké a taky jsme se v nich příjemně zchladili. A pak už hurá do náručí rodičů a domů, vyprávět, co jsme zažili.

Po návratu ze školy v přírodě nám už do konce května zbývalo jen 10 dní. Tak jsme se pilně pustili do práce, i když počasí se začalo tvářit opravdu ,,letně“ a tak nás to táhlo spíš ven. Ale i to jsme zvládali, pozorovali jsme, co se v přírodě mění, poslouchali zpěv ptáků, přičichávali ke kytičkám…a povídali si o našich smyslech, které nám tohle všechno umožňují.. A protože se blížil svátek všech dětí na světě, začali jsme si vyprávět o jejich životě v různých zemích. Květen se nachýlil ke svému konci a před námi je poslední měsíc školního roku a my si ho s nuláčky hezky užijeme.  Je neuvěřitelné, jak školní rok rychle utekl, ale ty dva měsíce prázdnin ,,nějak přežijeme“ :-)a pak  zase šupky dupky do školy! Přeji vám všem krásný červen.

Vaše Dáša