Jak nám ten čas letí aneb únor u čtvrťáků

Únor je vždy měsícem rychle ubíhajícím. Obzvláště, když začne pololetními prázdninami a brzy na to pokračuje prázdninami jarními s vyhlídkou na brzký lyžařský týden, se skoro ani nevyplatí do něčeho se pouštět. Ale to bychom nebyli my, pracovití, svědomití, do učení natěšení čtvrťáci.

Po jarních prázdninách nás samotné velmi překvapilo, jak dobře si pamatujeme vánoční divadlo a den na to, jsme ho sehráli s velkou profesionalitou.

Kromě divadla nás před a po prázdninách provázela olympiáda, četli jsme si o tom, kde má původ, co symbolizují barevné kruhy, vyhledávali jsme si informace a zapisovali aktuality. Olympiádu jsme zpracovávali i při výtvarné výchově a pracovních činnostech. Hodně času nám také zabralo finišování v dějepise, kterému jsme se věnovali nejen ve vlastivědě, ale i při čtení, kdy jsme si četli pověsti třeba o Golemovi nebo o Mistru Hanušovi, hodně jsme se věnovali i husitům a králi Jiřímu z Poděbrad. Na příbězích jsme se učili vyhledávat podstatné informace, hledali jsme, co už víme, co je naopak pro nás nové i čemu v textu nerozumíme, učili jsme se také psát osnovu textu. O Rudolfovi II. jsme si povídali trochu více a ve skupinách jsme si zkusili zahrát na alchymisty, hvězdáře, kuchaře a krejčí na Rudolfově dvoře, těžko říct, která skupina měla nejtěžší úkoly, jen oslavnou báseň pro Rudolfa měly napsat všechny skupiny. Sloh jsme propojili dokonce i s tělocvikem, kdy jsme si zahráli podle knihy Indiánské poselství napínavý závod skupin, kdy si skupiny měly za úkol zapamatovat a postupně předat zprávu. Ve třídě jsme pak přemýšleli, co bylo ve zprávě to nejdůležitější, bez čeho zpráva není zprávou a zkusili jsme si pak napsat zprávy vlastní.

Koncem února nás pak dvakrát navštívily slečny z poradny. Nejprve, aby nám daly k vyplnění sociometrický dotazník, podruhé, aby dotazník vyhodnotily a spolu s dětmi si zahrály tmelicí hry. Dopadli jsme dobře, nebo spíše podle očekávání, neboli nic mě nepřekvapilo.., neboli občas se hádáme a pereme, ale s velkou láskou všech zúčastněných. A po horách se budeme opravdu usilovně učit, alespoň do Velikonoc a do školy v přírodě.

A až napíšu příště, bude jaro!